Církevní památky

Kostely

Kostel sv. Václava
Děkanský kostel byl postaven v pol. 14 stol., krátce po výstavbě městských hradeb (hlavní městská hradba tvoří jeho jižní obvodovou zeď) vedle starší kaple ze 13. stol., která byla zabudována do stavby jako sakristie. Kostel měl původně dvě věže, ty se ale po velkém požáru r. 1707 zřítily a s nimi i část lodní klenby. Poté byla postavena již jen věž menší a kostel opraven v barokním stylu. Nová přestavba v letech 1884-1885 dodala chrámu pseudogotické prvky. Zajímavé jsou náhrobní kamenné desky v kostelní dlažbě z doby po r. 1560, které náleží místním šlechticům a měšťanům. Oltářní obraz patrona České země sv. Václava pochází z roku 1861, na oltáři jsou sochy sv. Blažeje, Prokopa a Erazíma z r. 1659. Budete-li se pozorně dívat, najdete ve zdi kostela zabílenou dělovou kouli (upomínku na 30 letou válku se Švédy).

 

 

Hřbitovní kostel Panny Marie  
Je patrně součástí většího nedostavěného gotického chrámu ze 14. stol. Současná podoba je z doby po požáru r. 1591.Cenná je tzv. Kabátovská kaple z 15.stol. s hvězdovou klenbou. Nyní je zde umístěno kamenné desatero ze zbořené židovské synagogy. Patrně krátce po založení kostela vznikl v bezprostřední blízkosti hřbitov kde se pohřbívalo až do roku 1924. Poté byly náhrobky odvezeny a místo se proměnilo v park. Kamenné náhrobky z doby po r. 1500 byly v 19. stol. vyjmuty z podlahy kostela a vsazeny do kostelní zdi.

 

 

Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter
Byl založen císařem Ferdinandem III. pro posílení katolické víry v kraji. Základní kámen byl položen r. 1651 a r. 1655 byl kostel vysvěcen kardinálem Harrachem. Stavba kláštera byla dokončena teprve v letech 1665- 86 . Kostel se stal poutním místem celého Pošumaví, protože brzy po vybudování daroval kostelu Jindřich Hýzrle z Chodů obraz Bolestné Panny Marie, považovaný za zázračný. V 17.a 18. století působilo v klášteře průměrně 15-20 řeholníku. Pýchou kláštera bývala bohatá knihovna, která je dnes uložena v sušickém muzeu. Tvoří ji i přes určité ztráty na několik tisíc svazků. V r. 1950 byli řeholníci vyhnáni a klášter dlouhá léta sloužil vojsku. Zpět se kapucíni mohli vrátit až r. 1993. Sluneční hodiny na jižní straně kostela (v zahradě) jsou z r. 1731. 

 

 Kaple Anděla Strážce

Ranně barokní kaple, lidově zvaná Andělíček se nachází se na vrchu Stráž (552 m n.m.). Byla postavena roku 1682-83 na způsob poutnických kaplí kapucínským řádem. Roku 1735 byla kaple obehnána ambity se čtyřmi nárožními kaplemi, které jsou zasvěcené Matce Boží, sv. Janu Nepomuckému, sv. Floriánu a sv. Máří Magdaléně. Když byla za vlády Josefa II. zrušena řada klášterů a poutních míst, postihl tento osud i kapli Anděla Strážce. Za pouhých 50 zlatých ji roku 1792 v dražbě koupil děkan Prokop Harrer. Kaple byla znovuotevřená roku 1799. V roce 1882 byla ke svému 200. výročí založení opravena a pseudorománsky přestavěna. Současná podoba pochází z roku 1936 a je z dílny sušického stavitele Karla Houry.
Poutních míst k Andělu Strážci není mnoho a sušická kaple je bezesporu nejvýznamnější v rámci celé České republiky. Dle záznamů přišlo na poutní místo v roce 1908 kolem 10.000 lidí. 
Svátek svatých Andělů Strážných , stanovený na 2. října, rozšířil na celou Církev papež Klement X. v roce 1670.

K Andělíčku můžete vystoupat po křížové cestě (součást Sušické pavučiny). Unikátnost sušické křížové cesty spočívá v jejím zpracování a umístění. Jednotlivá zastavení, která jsou velmi citlivě zasazena do malebného svahu, ukovali umělečtí kováři,studenti Střední školy v Oselcích jako své maturitní práce v roce 2010.

 

Židovské hřbitovy

Starý židovský hřbitov
Jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Byl založený r. 1626 a byl vklíněn do hradeb obklopující staré město, později rozšiřován. Pochovávalo se zde do roku 1873. Nejstarší dochovaný čitelný náhrobek pochází z r. 1708.

 
Nový židovský hřbitov
Hřbitov byl založen pravděpodobně v roce 1876. Pohřbívalo se na něm do roku 1946. Nachází se na okraji Sušice, v ulici Křičkova, po pravé straně při silnici ze Sušice směr Červené Dvorce.

Klíče ke starému i novému židovskému hřbitovu jsou k dispozici v Městském informačním centru v budově radnice.   

 Stručné dějiny židů v Sušici zde.

 

Boží muka

Původní boží muka stávala u Pražské brány, ale byla roku 1784 stržena povodní. Proto byla roku 1784 postavena nová boží muka, na křižovatce silnic do Hrádku a do Dobršína, na místě bývalých Stínadel (údajně se zde popravovali zločinci). Roku 1921 byla provedena restaurace, následně byla boží muka posvěcena sušickým děkanem Mons. Matějem Fránou 11. září 1921. V roce 1947 čekal boží muka přesun o pár metrů západněji, tak aby nebránila dopravě. A zde, na ulic T.G.Masaryka a Pravdova, stojí dodnes. Poslední oprava proběhla v roce 2004. (Čerpáno z publikace Památky města Sušice)