Obsah stránky
Náměstí
Historické náměstí je skutečné jádro a centrum města. Dnešní prostorovou podobu získalo po rozsáhlém požáru města v roce 1707 , kdy se během půl hodiny oheň rozšířil jak po vnitřním městě, tak po obou předměstích. Zahynulo při něm 30 osob a zničena byla větší část města.
Radnice s vyhlídkovou věží
Dvoupatrová renesanční stavba s přístupnou 30,5 metrů vysokou vyhlídkovou věží, stojí uprostřed náměstí. Je to jedna z největších radnic v Čechách. Svou dnešní podobu získala při přestavbě v letech 1850 – 1851. Budova radnice sloužila nejrůznějším účelům: podle dobových záznamů se tam nacházely dvě sýpky na obilí, v roce 1850 bylo v severním křídle zbudováno také vězení , prostory radnice byly pronajaty městské spořitelně, své zázemí zde nalezlo i městské muzeum.
Ve vestibulu radnice , je umístěna jedna z nejstarších památek Sušice. Je to kamenná deska s latinským nápisem, která byla původně zasazená ve zdi Klášterní brány (zbořené roku 1856). Český překlad latinského textu zní: „ Roku 1322 Jan První, český a polský král a kníže lucemburský, syn Jindřicha, císaře římského, vzorného křesťana, tuto obec dal obehnati hradbou; kteréhožto vznešeného krále a jeho potomků věčná památka budíž na nebesích. Amen.“
Na levém nároží radnice je k vidění zvonek Planýř, který sloužil k ohlašování požárů. Poslední rozsáhlou rekonstrukcí radnice prošla na začátku 21. století, kdy proběhla modernizace vnitřních prostor, bylo zastřešeno vnitřní nádvoří radnice, vybudován výtah a podkrovní výstavní prostory.
V budově sídlí Městský úřad a Městská policie.
Kašna
Empírová kašna před budovou radnice, současná podoba je z roku 1783, vybudovaná kameníkem z Horažďovic, vodotrysk byl pořízen v roce 1914.
Kámen neštěstí
Umístěn v dlažbě náměstí, v prostoru mezi radnicí a empírovou kašnou. Ke kamenu se vztahují různé pověsti.
Jedna z nich pochází z roku 1672, vypráví o jistém rytíři , který pobýval na návštěvě na tvrzi ve Volšovech u Sušice. Jednoho dne se opil a v podnapilém stavu nasedl na koně, vytáhl pistoli a dvěma kulkami prostřelil obraz svaté Anny, který se nacházel v blízké kapličce. Poté se vydal na koni do Sušice, uprostřed rynku pod rytířem upadl kůň, rytíř si srazil hlavu a na místě zemřel. Místo, kde se rytíř zabil, bylo označeno kamenem. Kameni se každý stranil a varoval se přes něj přejít, aby jej nepotkalo neštěstí.
Bývalé měšťanské gotické domy
Voprchovský dům čp. 40
Sídlo Muzea Šumavy, jedna z nejstarších stavebních památek ve městě,původní gotický měšťanský dům se základy z 15. století, jednopatrová budova se štítem téměř stejné výšky jako vlastní stavba. V přízemí budovy je mázhaus s křížovou klenbou, horní mázhaus je vyzdoben trámovým stropem. V letech 1775 – 1936 bylo v budově děkanství, pak předány prostory městskému muzeu.
Rozacínovský dům čp. 48
Původní gotický měšťanský gotický dům, na přelomu 16. a 17. století přestavěn v renesančním slohu se štítem vyzdobeným sgrafity z roku 1600. Dům patřil šlechtické rodině Rosaciů a bývala zde i známá Firbasova lékárna.
Krocínovský dům čp.49
Stavba s gotickým jádrem , v 18.století barokně upraven, s průčelím zakončeným raně barokní balustrádovou atikou. Kdysi zde bylo sídlo hotelu „ U bílé růže“ , později podle majitele přejmenovaného na Fialka. Hotel býval proslulý svými službami a nabídkou vynikajících dortů z cukrárny, pro které si jezdili zájemci až z Prahy.