Procházka městem
Nejvýznamnější památky Sušice jsou soustředěny převážně v centru města nebo na snadno dostupných místech.  Začněme tedy naši procházku městem na náměstí Svobody. I přes ničivé požáry se na náměstí zachovalo několik pozoruhodných renesančních domů – objekt staré lékárny neboli Rozacínovský dům čp. 48 – pozdně gotický, renesančně přestavěný, jeho průčelí zdobí renesanční sgrafita, dále hotel Fialka též Krocínovský dům čp. 49– rovněž pozdně gotický, barokně upraven v 18. století a především Voprchovský dům čp. 40 , bývalé děkanství, jedna z nejvzácnějších památek ve městě, základy domu pochází ze 14. století, i po renesanční přestavbě zůstaly zachovány původní gotické klenby a vstupní portál.V domě se nachází  Muzeum Šumavy založené roku 1880, bylo prvním muzeem v jihozápadních Čechách.

Návštěvníci v něm mohou obdivovat stálou expozici sirkařské výroby, sbírku skla, která se díky  daru od soukromého sběratele Dr. Ing. Bruno Schreibera ze Švýcarska zařadila mezi pět největších a nejvýznamnějších sbírek skla v České republice. Obrovským lákadlem muzea je Sušický mechanický betlém. Betlém byl zpřístupněn veřejnosti 27.11. 2004.  Betlém je jedním  z největších v Čechách ( dlouhý 5,5 metru, hluboký 3,5 metru, vysoký 2,8 metru), obsahuje asi 140 pohyblivých a 160 pevných figur V Sušických jesličkách jsou zastoupeny významné památky města Sušice ( radnice i s fungujícími hodinami, děkanský kostel sv. Václava, kaple Andělíček, někdejší městské brány, dnes již neexistující židovská synagoga, Rozacínovský a Voprchovský dům), okolí Sušice /( vrch Svatobor s rozhlednou, gotický kostel sv. Mikuláše v Kašperských Horách, hrad Kašperk, hrad Rabí, papírna v Prášilech, sklárna v Anníně, kostel na Mouřenci, horské stavení v Horské Kvildě ), ale i lidová architektura a život zdejšího kraje ( typické šumavské dřevěné, ale i zděné stavby , statek, vodní mlýn, dílna s vodním náhonem, sirkárna, plavení dřeva, těžba zlata apod. ). Střed betlému tvoří chlév, svatá rodina a lidé přinášející dary.  

Jen pár kroků od Muzea Šumavy, si můžeme odpočinout u empírové kašny, původně z poloviny 18. století. V dlažbě vedle empírové kašny má být nově  umístěn Kámen neštěstí, ke kterému se vztahují různé pověsti. Sušickému náměstí vévodí renesanční radnice, dnešní podobu získala budova v letech 1850 – 1851. V přízemí budovy je jedna z nejstarších památek Sušice, kamenná deska s latinským nápisem, která připomíná vybudování městských hradeb Janem Lucemburským roku 1322. Po kompletní rekonstrukci radnice v letech 2002 až 2004 , byla veřejnosti zpřístupněna 31 metrů vysoká radniční věž  a vznikly dvě podkrovní výstavní místnosti. V budově sídlí Městský úřad, Městské informační centrum a Městská policie.   

Na náměstí ,na domě čp. 6 si můžeme všimnout pamětní desky , která připomíná zakladatele sirkařství v Sušici Vojtěcha Scheinosta. Na stejné straně náměstí pak můžeme pokračovat k výstavní budově České spořitelny , která byla vybudována v letech 1929 – 30. Vedle vchodu do spořitelny je umístěn keramický reliéf zobrazující Sušicko v minulosti a tradiční průmysl.

Na protější straně náměstí projdeme úzkou uličkou V Brance na nábřeží Karla Houry ,a odtud přes lávku pro pěší, zamíříme na pravý břeh řeky Otavy. Za lávkou odbočíme vlevo a jdeme podél řeky po nábřeží Jana Seitze až k Domu dětí a mládeže.

Za chvíli po pravé straně odbočuje do stráně lesní cesta po zelené turistické značce, která nás zavede k barokní kapli Anděla Strážce ze 17. století, místními nazývaného Andělíček Vystoupali jsme na vrch Stráž, do výšky 551 metrů nad mořem  k této pověstmi opředené kapli. Jedna z pověstí vypráví o dítěti, kterému se kolem nohy ovinul jedovatý  had, dítě však ochránil  anděl. Rodiče zachráněného dítěte nechali z vděčnosti vystavět kapli a umístili do ní obraz Anděla Strážce.V roce 1735  byla kaple obehnána ambity s třemi branami, v každém ze čtyř rohů je umístěna kaple. Kaple je přístupná  pouze při bohoslužbách , které se zde konají každý čtvrtek v 18,30 hodin  od začátku června do konce srpna a o sušické pouti , vždy první neděli v září. Návštěvu všem vřele doporučujeme, z ochozu kaple je nádherný pohled na Sušici a okolí..

Při zpáteční cestě použijeme schodiště do Palackého ulice. Po levé straně budeme míjet malou kapličku Panny Marie s barokním štítem s letopočtem 1757. Ulice Palackého by nás opět dovedla až k řece Otavě, my však odbočíme o chvíli dříve doleva do ulice Dr. Ed. Beneše. Dojdeme až k mohutné budově Základní školy T.G. Masaryka . V parčíku před ní je umístěna pískovcová socha prvního československého prezidenta T.G.Masaryka. U schodiště pod sochou se nachází Památník odboje připomínající oběti 1. a 2. světové války a komunismu. Odtud půjdeme vlevo podél Otavy, aniž bychom přešli na druhý břeh řeky.

Dostaneme se k hlavnímu mostu přes řeku Otavu a na druhé straně ulice nás jistě zaujme klášterní kostel sv. Felixe a kapucínský klášter z roku 1654. Činnost kláštera trvala bez přerušení až do roku 1950, kdy byli vyhnáni řeholníci a klášter obsadilo vojsko. Kapucíni se opět do kláštera vrátili až v roce 1993, v současné době působí v klášteře dva bratři kapucíni. Ke kostelu přicházíme po širokém kamenném schodišti. Průčelí kostela zdobí mozaika představující Milostný obraz Panny Marie Bolestné. Provedli ji roku 1986 na náklad kněze a věhlasného léčitele P. Františka Ferdy pracovníci Uměleckých řemesel. Milostný obraz daroval nově založenému kapucínskému klášteru hrabě Jindřich Michael Hyzrle z Chodů jako výraz poděkování za zázračné obživnutí svého syna při porodu. S Milostným obrazem v Sušici byla spojována řada zázračných uzdravení, takže k obrazu začali putovat poutníci a pořádala se procesí. U vchodu do kostela je umístěna pamětní deska , věnovaná páterovi Františku Ferdovi. Stejně jako podnik Solo, Sušici proslavil páter František Ferda. Práci duchovního nesměl po většinu svého života vykonávat a tak se věnoval přírodní medicíně. Byl známým léčitelem, jehož pomoc vyhledávali lidé z celé republiky. Naproti  klášternímu kostelu sv. Felixe je další zajímavý objekt. Jedná se o budovu Zemské pstruhové líhně. Zemská líheň pro chov pstruhů a lososů byla v Sušici založena roku 1871. V tato místa byla přenesena roku 1881 a v nynější podobě vybudována v roce 1933.

Přejdeme hlavní most přes řeku Otavu, otevírá se nám znovu pohled do náměstí a také na zbytek městských hradeb v areálu Muzea Šumavy. Po dlouhá staletí spojoval levý a pravý břeh města jediný most. Původně byl kamenný, ale po zřícení byla jedna část nahrazena dřevěnou konstrukcí. Ta neunesla o Velikonocích 24. dubna roku 1859 množství účastníků procesí a prolomila se. O neštěstí napsal črtu Osudné Velikonoce v Sušici 1859 Karel Klostermann. Po zřícení dřevěné mostní konstrukce byla zakrátko mostní část provizorně znovu zhotovena ze dřeva. Most vydržel v této podobě do roku 1882. Tehdy byla dřevěná polovina mostu definitivně stržena a nahrazena železnou konstrukcí. Součástí mostu bývaly kaplička sv. Kříže a socha sv. Jana Nepomuckého. Při stavbě nového mostu byla kaplička zbourána. Socha byla přenesena před klášter a velký kříž v boční kapli kapucínského kláštera pochází ze zrušené kaple. Hned za mostem odbočíme vlevo do ulice Příkopy .

Po chvilce přijdeme k vysoké zdi obklopující Starý židovský hřbitov. Do prostoru hřbitova můžeme nahlédnout skrz kovovou mříž nebo si půjčit klíče v Městském informačním středisku. Hřbitov přiléhá k městským hradbám, byl založen asi roku 1626, rozšiřován v 17., 18. a 19.století, nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1708, pohřbívalo se zde do roku 1875. Jedná se o velmi cenný hřbitov s náhrobky barokního a klasicistního typu. V letech 1987 – 88 byl hřbitov opraven. Přejdeme na druhou stranu ulice Příkopy a vstoupíme do uličky Na Baště. Jsme v místech , kde byly v Sušici soustředěny domy se židovským obyvatelstvem. Do roku 1860 stoupl počet osob židovského vyznání asi na 300 osob ( asi 7 % obyvatel ). Nacházela se tady i Židovská synagoga, která byla bohužel zbořena v letech 1963 – 64, kvůli nové výstavbě.

Z ulice Na Baště je vidět věž kostela sv. Václava v Kostelní ulici. Kostel pochází asi z poloviny 14. století, byl barokně přestavěn po požáru města v roce 1707, věž je z roku 1773. Pseudogotická úprava západního průčelí byla provedena v letech v letech 1884 – 1885. Kostelní ulicí jsme opět prošli na náměstí Svobody , kde naše procházka po Sušici začala.

Foto: www.sumavanet.cz , foto TGM : MěU Sušice

Text : Městské informační centrum Sušice