Sušické mosty

Od nepaměti vedl přes řeku Otavu v Sušici pouze jeden dřevěný most v místech, kde kdysi býval brod. Sušičtí dlouho pomýšleli na stavbu nového mostu kamenného, ale realizovat tuto myšlenku se podařilo až po roce 1660. V květnu roku 1662 přijel do Sušice kameník Šimon Švarc z Českých Budějovic a se svými pomocníky se pustil do díla. Stavba mostu byla zahájena ze strany u kláštera, kde bylo také místo, na něž se skládal kámen na stavbu, který se těžil v Klatovech. Stavba mostu byla dokončena roku 1664. Kamenný most měl původně 4 oblouky, ale již roku 1664 byl při velkých povodních stržen jeden z pilířů. Roku 1741 byla poškozena další část mostu a roku 1784 byla stržena celá polovina mostu. Zbořená část byla vždy nahrazena dřevěnou mostní konstrukcí, která však nebyla příliš bezpečná a musela být často opravována.
V pozdních nočních hodinách 24. dubna 1859 ( o velikonočních svátcích ) došlo na mostě k jedné z největších tragédií v dějinách města. Dřevěný most se zřítil pod tíhou poutníků, kteří se zúčastnili tzv. Procesí do Emauz. Procesí, kterého se zúčastnilo kolem 1600 poutníků ze Sušice i z dalekého okolí, se ubíralo od kříže na náměstí a směřovalo ke kapli Anděla Strážce. Na mostě u kapličky se procesí zastavilo. Dřevěná konstrukce mostu, která nebyla příliš bezpečná a navíc těžko odolávala náporům velké vody při jarním tání, toto zatížení nevydržela a zřítila se. V troskách zříceného mostu a v rozvodněné řece tehdy zahynulo přes padesát osob a na sto jich bylo zraněno. Dřevěný most byl dále opravován až do roku 1882, kdy byl nahrazen novou mostní železnou konstrukcí. Konstrukce byla vyrobena ve Vojtěšské huti na Kladně za cenu 9525 zlatých. Po další úpravě a zesílení sloužila tato konstrukce až do roku 1958, kdy byla zahájena stavba nového dvouobloukového betonového mostu. Tento nový most byl dokončen roku 1959. V souvislosti s jeho stavbou prošlo velkými úpravami i nábřeží po obou stranách řeky. Byla zbořena vysoká klášterní zeď a směrem na Dlouhou Ves byla vybudována nová silnice. Stavebním úpravám padla za oběť také část objektu muzea včetně bývalých městských hradeb. Zbořeny byly i některé domky při vjezdu na most. Na starém mostě stála socha sv. Jana Nepomuckého, která byla přemístěna na nové místo před kostelem sv. Felixe. Kaplička ze 17. století, která stála uprostřed starého mostu a která byla němým svědkem tragické události o velikonocích roku 1859, byla při bourání mostu zbořena také.
Stará kovová konstrukce mostu našla nové využití jako most přes Otavu u bývalého PDA. Zde byl již v roce 1890 postaven dřevěný most vedoucí k bývalému hostinci Čápovna. Tato dřevěná lávka byla v roce 1927 nahrazena železnou konstrukcí, která se později přestěhovala na Páteček. A právě na její místo se ve dnech 8. a 9. září 1958 přestěhoval starý železný most. Kolos vážící přes 40 tun byl usazen na nové pilíře. Tato „stěhovací akce“ byla pro sušické obyvatele velkým zážitkem. Trasa stěhování vedla Mostní ulici, přes náměstí, Masarykovou a Nádražní ulicí. Akce byla velice náročná, na mnoha mistech v úzkých ulicích zbývalo doslova jen několik centrimetrů po stranách.
Po úpravě břehů Otavy na Pátečku a výstavbě pilířů byly v roce 1962 i tyto břehy Otavy spojeny kovovou lávkou umístěnou původně u PDA.
V roce 1887 byl postaven železniční most přes Otavu u nádraží. V roce 1928 byla postavena lávka spojující město se čtvrtí Burýnka a v roce 1932 byla uvedena do provozu betonová lávka spojující Luh a park na Ostrově. Před tím i zde byla dřevěná lávka, kterou strhla velká voda.

© Mgr. Zdeňka Řezníčková